Duchové

23. duben 2009 | 01.34 |
› 

Duchové neboli duše zemřelých

Většina lidí bere duchy jako bytosti, zjevení, ale neuvědomují si, že duch je duše se vzhledem ze svého života, který žil naposled než zůstal uvězněn v našem světě a v meziprostoru. Mezi prostor se dá jednoduše vysvětlit jako práh mezi dvěma pokoji, z nichž jeden pokoj značí náš svět a druhý .Astrál. Právě na takovýmto prahu duše zemřelého zůstane a neví či nemůže pokračovat v cestě po smrti dál do Astrálu, aby mohl pokračovat ve velké životní pouti a dál se reinkarnovat do dalšího života. Příčinou všech narušování domovů duchy bývá jejich problém, kterým zemřeli- vražda, kterou nepřijali; sebevražda, která nebyla za správné řešení a člověk nebyl připraven, odhodlán či jist si jí; úmrtí, které bylo tak náhlé, překvapivé a rychlé, že si duše pořád myslí, že žije a opakuje běžný životní proces jako dřív, když ještě žil-takovýmto duším je nutné zdělit jejich úmrtí a říct jim, že musí jít nahoru, že jsou volní a už je nic nepoutá k minulému životu. Některé duše mohou být i agresivní a záměrně narušovat obydlí žijícího člověka, zřejmě z důvodů týrání, také vraždy, ale hlavním důvodem je, že chtějí, aby lidé našli jeho mrtvé rozkládající se tělo či kosti a tím dostanou klid a odejdou. Sama jsem se už s duchy setkala. Třeba když jsem přespávala na chatě mého strýce, tak jsem jednou v noci kolem jedenácté šla do kuchyně a spatřila u kuchyňské linky starou, silnější ženu, která tam vařila. Strýc mi řekl, že je na ni zvyklej a že už mu ani nepřijde divný, že mu tam nějaká stará žena z 19. století vyvařuje a považuje ho za svého syna. U nás v domě (dům 150-200 let starý, rozdělený na čtyři byty, kde už naštěstí nebydlím) bylo hned víc jak šest duší, které neodešli. V koupelně v našem bytě byla malá holčička z konce 19. století (asi), která se .tam utopila, záměrnou chybou její matky. Po chodbě zase chodila jeptiška (dodnes netuším, proč jeptiška a co tam asi dělala), dále na schodech, když se šlo z prvního patra do přízemí, postávali tři muži oblečeni do módy 19. století, v cilindrech a na tu dobu drahém černém oblečení. Někdy bylo slyšet (někdy až dost hlučně), jak si ti páni povídají a hádají se. A na půdě bylo asi deset duší, z 18. století, velice chudě oblečené a zřejmě zemřeli na nemoc, která se v té době mezi chudými lidmi rozšířila. Tehdy (a samozdřejmě i nadále) bylo slyšet jejich šepot a pohledy, kterými vás probodávali byly až nesnesitelné.

..   ....

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Komentáře

RE: Duchové matyška 01. 06. 2009 - 20:07
RE: Duchové matyška 01. 06. 2009 - 20:09