Co by se dělo s planetou bez kyslíku?

3. duben 2015 | 17.18 |

catastrophe

 Pouhých

  5 sekund bez

 kyslíku...

Země v podobě, jak ji známe, je výsledkem vývoje trvajícího miliardy let. Klíčovou roli v tomto procesu hrál kyslík. Co by se stalo, kdyby z ní najednou zmizel? Jen na krátko, řekněme na pět sekund. Pravda, takováto myšlenka je přímo absurdní. Vědcům není známo, že by někdy kterýkoli prvek kompletně a s takovou rychlostí zmizel ze zemského povrchu, byť jen na krátkou dobu. Proč se tedy vůbec zabívat takovou v podstatě jen hypotetickou úvahou? Odpověď je docela jednoduchá. Chci tak do důsledku demonstrovat, že kyslík sehrává v lidském těle, v zemské kůře i v moderním životě větší úlohu, než tušíme. Pokud by měl okamžitě úplně vymizet, nic by už nebylo takové jako předtím. A to doslova vůbec nic. S jistotou lze totiž říci, že kdyby kyslík nebyl na Zemi k dispozici na pouhých pět sekund, rozpoutala by se zničující řetězová reakce. Během ní by všechny děje probíhaly takřka paralelně.


0,5 sekundy bez kyslíku

7 MILIARD LIDÍ POSTIHUJE ÚPAL

Uniknout tomu nelze. Ještě před malou chvílí bylo všechno jako dříve, lidé pracovali za psacími stoly, odváděli děti ze školy nebo mávali na taxík. Pak ale během půl sekundy selhává ochranná funkce největšího orgánu lidského těla, který představuje kůže. Ta začíná rudnout,sweat skin dělají se na ní bolestivé puchýře. Všímá si toho jen málokdo, neboť mezitím už lidé utrpěli teplotní šok způsobený extrémním vedrem. Co se vlastně stalo? Společně s kyslíkem zmizel ze zemské atmosféry také ozon. Jeho molekulu tvoří tři atomy kyslíku, v atmosféře se objevil již před sedmi sty padesáti až čtyřmi sty miliony let a zemský povrch chrání před ultrafialovým zářením. Pro rozvoj života na Zemi hrál ozon kdysi stejně důležitou roli, jakou má dnes. Důsledky jeho zmizení by nenechaly nikoho chladným. Sluneční záření by se dostávalo na Zemi, aniž by prošlo ochranným filtrem. "Vinou silného ultrafialového záření vycházejícího ze Slunce by teplota na planetě vzrostla o přibližně tisíc stupňů," vysvětluje americký planetolog Jeffrey Kargel. Lidské tělo by utrpělo obrovský teplotní šok, kůži by sluneční záření doslova spálilo. Velká část vegetace by byla okamžitě zničena.

1,8 sekundy bez kyslíku

VODNÍ PLOCHY SE VYPAŘUJÍ

V ten okamžik plují po mořích a oceánech desetitisíce lodí. Některé z nich se možná právě nacházejí na západě Pacifiku v oblasti Mariánského příkopu. Vodní sloupec, který lodě nadnáší, se zničeho nic mění v oblaka plynu. Kontejnerové lodi se propadají o jedenáctdesert kilometrů na dno nejhlubší prolákliny světových oceánů. Jinde zůstávají na mořském dně bezmocně ležet velcí mořští živočichové, plejtvákem obrovským počínaje a krakaticí konče. Na souši vysychají takřka všechny studny, stávají se z nich jen hluboké okrouhlé díry zející v zemi. Zkrátka, jedenasedmdesát procent zemského povrchu, pokrytého ještě před malou chvílí vodou, je najednou obnaženo. Proč? Molekuly vody sestávají ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Bez přítomnosti kyslíku by se voda změnila na vodík, což je za normálních okolností plyn, a tudíž je jeho objem mnohonásobně větší než objem kapalné vody. Ve vodík by se přeměnily všechny vodní plochy, rezervoáry a také podzemní voda. Na mnoha místech by tak popraskala a propadla se zemská kůra, jak by se plyn dral na povrch. Vodík by vystoupal až do vrchní části troposféry. Souš by nepředstavovalo devětadvacet, nýbrž celých sto procent zemského povrchu. A jednalo by se o vyschlou pustinu.

2,0 sekundy bez kyslíku

LIDSKÁ DNA KOLABUJE

V nitru lidského organismu kolabují procesy látkové výměny a orgány nezvládají plnit základní životní funkce. Začíná zde vládnout naprostý chaos, a ten nezadržitelně postihuje i sám základ života. Dvoušroubovice DNAdna se bortí jako domeček z karet, krev se barví do temně ruda. Tmavě zbarvená krev je v tomto scénáři mimochodem sice zajímavou součástí celého procesu, ve svém důsledku ale představuje jen poměrně malé zlo (čím je v krvi méně kyslíku, tím je tmavší, kyslík se totiž váže na červené krevní barvivo hemoglobin, a tím je činí světlejším). Rozhodující ale je, co se děje s DNA, která je ze třiceti procent tvořena kyslíkem. Prvek slouží jako důležité pojítko celé dvoušroubovicové struktury deoxyribonukleové kyseliny. Pokud je kyslík pryč, ztrácí každá šroubovice schopnost soudržnosti. Obrovské škody, které nepřítomnost kyslíku způsobila, se již nedají napravit, dochází k totálnímu rozpadu DNA. Ta řídí kupříkladu produkci bílkovin a dalších molekul, které jsou odpovědné za nejrůznější procesy látkové výměny. K těmto procesům tak již nedochází a životní funkce se zastavují.

2,8 sekundy bez kyslíku

OBLOHA RYCHLE TMAVNE

I za slunečného dne s blankytně modrou oblohou sluneční záření proniká přibližně pět set kilometrů silným vzdušným polštářem, který obklopuje naši planetu. Molekuly tvořící vzduch, tedy dusík (78%), kyslík (21%) a několik dalších plynů, však toto záření odklánějí. Nebo je, přesněji řečeno, rozptylují. Modrá část světelného spektra má kratší vlnovou délku a drobné molekuly dusíku a kyslíku se starají o to, žedark sky tohle světlo je rozptylováno nejvíce. Proto má nebe modrou barvu. Až doposud to tak fungovalo. Když teď ale kyslík zmizel z atmosféry, tyto malé molekuly zde jednoduše chybějí, a světelné záření tak nemohou rozptylovat. Atmosféru bez kyslíku Země již jednou měla. Před čtyřmi miliardami let se tehdejší atmosféra skládala z vodíku, hélia a malého množství methanu. Na konci období, během něhož postupně vznikala Země, atmosféra díky přítomnosti vulkanických plynů prodělala zásadní změnu, posléze se v ní nacházely hlavně oxid uhličitý a vodní pára. Jejich molekuly jsou komplikovanější než molekuly dusíku a kyslíku, pročež více rozptylují tu část světelného spektra, která má delší vlnovou délku, a sice červenou. Co by se tedy stalo, kdyby zemská atmosféra přišla o svůj kyslík? Čistě hypoteticky by obloha měla ztratit svou zářivě modrou barvu a měla by ztmavnout, protože teď by obsahovala mnohem méně molekul rozptylujících světlo. Bylo by to podobné jako na Marsu s jeho řídkou atmosférou a takřka temnou oblohou.

3,8 sekundy bez kyslíku

JADERNÁ KATASTROFA atom

Pokud by ze Země zmizel kyslík, postihla by ji jaderná katastrofa mnohonásobně silnější, než byla ta ve Fukušimě, již spustilo ničivé tsunami v březnu roku 2011. Číslo 434 představuje počet jaderných elektráren, které jsou v současnosti na světě v provozu. Jelikož by se v každé z nich vypařila voda používaná k chlazení reaktorů, rozžhavilo by se jaderné palivo podobným způsobem jako při katastrofě v Černobylu. V důsledku výpadku chlazení by se ve většině jaderných elektráren do pěti sekund rozpoutala řetězová jaderná reakce, kterou už není možné zastavit. Záření, jež by uniklo z tolika jaderných elektráren, by učinilo Zemi na stovky let zcela neobyvatelnou.

3,9 sekundy bez kyslíku

ZEMŘOU VŠECHNY ŽIVÉ ORGANISMY? NE TAK DOCELA!

Obloha je bez ptáků, rostliny vysušené a všude leží mrtvá těla lidí a zvířat. Takřka všechny formy života k tomu, aby přežily, potřebují kyslík. Pokud by tento prvek náhle zmizel ze Země, nebyl by k dispozici ani v tělech živočichů či rostlin a jednotlivé tkáně by se rozpadly.dead organisms Přesto existují některé velmi odolné organismy, které by na rozdíl od jiných přežily. Nejedná se ovšem o šváby, o nichž se tvrdí, že bez nejmenší újmy přečkají i tu nejhorší katastrofu, protože kyslík k životu potřebují i oni. Přežily by ale bakterie, které jsou bez kyslíku schopné existovat dlouhé týdny, měsíce a dokonce i roky. Jsou to organismy (zpravidla závislé na síře), které se kdysi na Zemi objevily jako první a jež také jednoho dne jako poslední zahynou. Z nich povstal před třemi či čtyřmi miliardami let život na naší planetě. Zplozeny byly v oné prapočáteční směsi chemických látek, zcela nesrovnatelné s našimi dnešními oceány a moři. Byly to modré řasy, které se pomocí slunečního světla naučily rozkládat oxyd uhličitý a vodu, aby z nich vyrobily sacharidy bohaté na energii. Jako odpadní produkt tehdy vznikl i plynný kyslík, což jednou provždy zásadním způsobem změnilo poměry na Zemi. Jednotlivé kroky, které život od toho okamžiku prodělal v rámci evolučního vývoje, vždy podmiňovala přítomnost kyslíku. Bez něj se už nikdy neobejdeme.

4,2 sekundy bez kyslíku

BETON SE ZAČÍNÁ ZCELA ROZPADAT

Shora padají malé oblázky, pak je slyšet rány. Okenní tabule se tříští na prach, neboť jejich základnífalling building stavební kámen, oxid křemičitý, přišel o kyslík. Padají také střechy. Ocelové nosníky se pod tlakem hroutících se konstrukcí rozpadají na kusy. Obrovská mračna prachu zahalují planetu, šíří se po ní jako tsunami a pohlcují vše, co jim stojí v cestě. Ve světě bez kyslíku by se během pěti vteřin zhroutila jako domečky z karet v závanu větru všechna betonová sídliště, stejně tak i kancelářské budovy či rodinné domky. Jen málokdo ví, že kyslík je důležitým pojivem betonu. Cement je totiž směs zejména oxidu křemičitého, vápenatého a hlinitého. Bez kyslíku by to byl jen prach zmíněných kovů. Stejně tak bez kyslíku nevydrží pohromadě ani další stavební materiály, třeba vápno (malta) či sádra. Jaký by to všechno mělo následek? Po budovách či velkých sídlištích by zůstaly jen obří haldy sutin.

4,5 sekundy bez kyslíku

ZEMSKÁ KŮRA POSTUPNĚ PRASKÁjhgfdjt

Ze zemského nitra stoupají k obloze sloupce hustého šedého kouře. Země se otřásá a s ohlušujícím rachotem v ní vznikají široké a hluboké trhliny. Budovy, auta na ulicích, lesy, vše se propadá kamsi dolů a mizí v obrovských kráterech, které se tvoří kolem. Zemskou kůru, jež je v průměru čtyřicet kilometrů silná, totiž z téměř sedmačtyřiceti procent tvoří kyslík. Zbytek její hmoty představují prvky jako křemík, železo a hliník. Bez kyslíku se země doslova a do písmene otevře, protože ten se v ní vyskytuje pouze ve vázané formě. To ale není všechno. Takto vzniklé tření zvyšuje tlak i v nitru Země a na zemský povrch se derou masy osm set stupňů Celsia horkého magmatu, které probouzí k životu dávno vyhaslé sopky. Ty pokrývají své okolí žhnoucím, zářivě rudým kobercem. Jediné pozitivum je snad jen v tom, že požáry rozpoutat nemohou. Chybí k tomu kyslík.

5,0 sekundy bez kyslíku

ZEMI BOMBARDUJÍ MRAČNA METEORITŮ

Noc plná hvězd, jejíž romantiku ještě zesiluje skutečnost, že některé z nich z oblohy padají. Zamilované páry by se jindy v takovou chvíli držely za ruce a probíraly svá niterná přání. V páté sekundě bez kyslíku,resized catastrophe pokud by se jí vůbec dočkaly, by ale na nic podobného neměly ani pomyšlení. Náhle by na ně totiž z oblohy začaly padat bloky vážící stovky kilogramů řítící se vesmírem rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu. I tento jev by byl důsledkem toho, že z atmosféry zmizel veškerý kyslík. To, co v ní díky jeho přítomnosti běžně shoří, teď dopadá na zem. Jedná se o přibližně devatenáct tisíc meteoritů, které k Zemi každý den přiletí z hlubin vesmíru. Při troše smůly by do pěti sekund poté, co by z atmosféry zmizel všechen kyslík, vyhloubil velký meteorit na zemském povrchu kráter o stejné rozloze, jakou má Tokio. Spoušť, kterou na Zemi před pětašedesáti miliony let napáchal obří meteorit, jenž byl tehdy příčinou vyhynutí dinosaurů, by se ve srovnání s tím, co by nastalo nyní, dala nazvat naprostou banalitou. Kamenům z vesmíru by prakticky nic nebránilo v devastaci toho, co na Zemi ještě zbylo.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře